Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obrazek

Pláč naplnil rovinu Sáronskou,

žal ulice Jeruzaléma.

A Sion oněměl ...

Na Pahrbku jara vpila zem otců

krev míru ...

 

Tímto veršem, který vytryskl z mého nitra, jsem na začátku listopadu 1995 vzdal hold jednomu z největších synů izraelského národa, ministerskému předsedovi JICCHAKU RABINOVI, který čtvrtého dne téhož měsíce podlehl atentátu. Byl to šok.  Stalo se něco, o čem jsme si mnozí mysleli, že se v židovské republice stát nemůže. Se smrtí Jicchaka Rabina jsem se nevyrovnal dodnes.  Toto své vyznání uvádím přesto, že jako stoupenec strany LIKUD jsem z mnoha jeho politickými postoji z 90. let nesouhlasil a politiku sbližování s Arafatovou PLO jsem  považoval za mylnou.

Obrazek

 

Na 4. listopadu 2006 připadlo už jedenácté výročí této tragédie. Každý z nás, kdo si Jicchaka Rabina vážil a měl přístup k internetu,  mohl za něj zapálit virtuální svíčku. Tuto ojedinělou příležitost nabízely pamětní Rabinovy stránky (ve své původní verzi, dnes, psáno 18. 2. 2013, mají modernější podobu).  

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA